Rubrika: Článek

rozhovor se souborem:

,,Soubor vznikl, když vzniklo představení. Nás všechny divadlo spojuje z různých divadelních souborů, tak nás divadlo dalo dohromady. Díky divadlu jsme se poznali.“

Je to autorské nebo podle předlohy?

,,Hra je čistě autorská, ale na motivy knihy „Zločin a trest“, ale jinak hra je autorská.“

Jak vás napadlo něco takového udělat?

,,Chtěli jsme zpracovat nějaký vážný téma, humornou tématikou. Což se snad povedlo, a chtěli jsme, aby tam byla znázorněna vážnost. Chtěli jsme si udělat prdel ze smrti, ale víme, že smrt je vážná věc.“

Jak jste se dostali k této knize?

režisér: ,,Brali jsme jí ve škole a ostatní jí nějak znali.“

,,Pan „režisér“ přišel s touto knížkou a všem se to nějak zalíbilo. Pomocí myšlenkových pochodů jsme na to všechno přišli, jak to bude vypadat.“

Tohle všechno jste zvládli ve čtyřech?

,,Technička nám taky hodně pomohla. Ale jinak v tomto složení.“

Jak dlouho trvalo něco takového udělat?

,,Přesně čtyři zkoušky. Nápad vznikl v prosinci a scénář byl hotový na konci prosince. Hudbu a některé rekvizity jsme vybírali dnes.“

Jak se chová zelenina?

,,Když jste zelenina, tak jste prostě mimo vnímání, úplně jiná dimenze. Jste úplně duševně na dně. Prostě prášky na spaní, vůbec o sobě nevíte.“

Názory diváků:

,,Nám se to představení líbilo. Bylo to velmi propracované. Líbilo se nám propracovaní knihy a bytosti režiséra.“

,,Herecké výkony byly nadstandartní.“

,,Mně se to líbilo moc. Bylo to krátký, byl tam vtip.“

,,Naprosto skvělý. Jelikož to jsou naši kamarádi, tak tam pro nás bylo dost insidejoků. A našli jsme tam i skrytý vtip. Na to, jak to bylo krátký, to bylo velice úderný.“

,,Přišlo mi to takové ze života. Taková typicky, česká rodina i vtipy o Liberci.“

,,Bylo to neskutečný, jak to bylo pojatý vtipně, tak to mělo i hloubku. Líbilo se mi pracování s diváky i hudbou. Pro mě je scéna na záchodě legendární a klidně bych si jí dal ještě třikrát.“

[Show as slideshow]

rozhovor se souborem:

Náš soubor už je asi pohromadě 10 let, a možná i víc. Jsme velmi přátelský soubor.

Jak jste přišli k tomuto představení?

,,Hledali jsme téma, které by zajímalo všechny. Našli jsme Oscara Willda a Strašidlo z Cantervillu. Trošku jsme to adaptovali. Vždycky jsme dělali autorské divadlo, ale teď jsme chtěli udělat něco podle předlohy.“

Jak dlouho vám trvalo, to vše udělat?

,,Půl roku.“

Jak vás napadlo používat živou hudbu?

,,Náš soubor používá vždy živou hudbu.“

Proč paravan?

,,Prvoplán a pak to nějak zůstalo.“

Jak se vám pracuje s paravanem a živou hudbou?

,,Chce to větší paravan a živá hudba je super.“

Řekli jste, že jste to adaptovali. Je Eleonora i v předloze plešatá?

,,Není, ale jelikož v souboru není žádná ošklivá holka, tak jsme museli představitelku nějak zošklivit. Proto je představitelka plešatá.“

Názory diváků:

,,Výborně jsem se bavila. Bylo to skvělý. Byla jsem překvapená, jak všichni byli sehraní.“

,,Představení bylo zajímavý. Nápad byl hodně propracovanej. Když Eleonora vystupovala z obrazu, tak by to podle mě mohlo být lépe zpracovaný. Chtěl jsem něco víc, když si sundávala kabát a odcházela.“

,,Pohybový divadlo bylo super, ale mohlo by se s tím víc propracovat.“

,,Mohla by být lepší scénografie. Pořád se věci odehrávali jenom v polokruhu. Tím to působilo na mě v jedné rovině. Asi bych potřeboval větší energické posuny a líbilo se mi, že dvojčata měly energii a oni to představení zvedaly. “

[Show as slideshow]

rozhovor se souborem:

Něco o souboru

Jsme spolu rok, je nám od 15-ti do 17-ti let, a jsme na gymnáziu Turnov.

Jak jste došli k tématu tohoto představení?

Vymysleli jsme to vloni, a vlastně jsme v tom viděli paralelu s tím, co se děje v Naší době a uprchlíky. Chtěli jsme připomenout, že se tady v ČR máme dobře a připomenout ty hrůzy co se děly před lety.

Asi pro Vás byla zábava představení tvořit.

Jo, byli jsme z toho nadšení!

Jak dlouho Vám trvalo to představení poskládat dohromady?

Od září, a hotový to bylo asi před měsícem.

Názory diváků:

„Mně se tohle představení líbilo moc, jak to bylo s tím zpěvem a takovýhle pasáže byly super. Hlavně mě překvapilo, že takhle ztvárnili tuto dobu, jak byla hrozná, že Židům zakazovali všechno.“

„Mně se líbilo celkově. Bylo to zajímavý a ponaučný.“

„Hodně hezký. Nejvíc se mi zalíbilo, že do toho zakomponovali i hudbu.“

„Představení bylo zajímavý.“

„Představení se mi líbilo, ale přišlo mi né zas, tak originální. Tu práci s kufry jsme viděli už včera, jenom s jiným tématem.“

[Show as slideshow]

Rozhovor se souborem

Jak jste představení vytvářeli?

To je složitej příběh, protože to je podle komiksu…

Jak jste se dostali k loutkovému divadlu?

My jsme to vlastně studovali všichni, loutkohru na DAMU.

Soubor si po představení připravil pro diváky pár minut na otázky a debatu o představení a o tom co změnit, co přidat a co ponechat.

Názory od diváků:

„Líbilo se mi, že po dnešních všech intelektuálně náročných představení, to byla nejlepší oddychovka, jakou jsem si po tomhle dni mohl přát. Takovéhle představení miluju. Prvoplánová, punková komedie, která si nehraje na žádný vysoce intelektuální humor, který do tebe vypálí. Někdy to prostě nemá žádnou hlavu a patu, člověk se prostě jenom baví.“

„Nejvíc epický, bylo to boží.“

„Je to opravdu přizpůsobené tomuto prostředí. Měli tam vtipy, které fakt pobavily. Bylo super, že tam neměli ten trapnej humor. Opravdu promyšlený. Je vidět, že se snaží, a že je to baví.“

„Frisco“

[Show as slideshow]

rozhovor se členy souboru:

Jak se přišli na toto?

„Dost dlouho jsme přemýšleli, nad tím jakou další inscenaci uděláme. Shodli jsme se na tom, že chceme udělat nějaký vážný téma, ohledně 2. sv. války. Pak jsme hledali knihy, podle kterých bychom to mohli udělat a podle nich jsme udělali scénář. Také jsme byli na pár exkurzích v Terezíně.“

Jak se vám to hrálo, být v kůži těch lidí?

,,Tím, jak to hrajeme po několikáté, tak už to není takový zahraný. Při zkouškách se hrozně nasmějeme, i když je to vážné téma.“

Názory diváků:

„Já asi hlavně budu do to zapojovat emoce, protože ten soubor znám. Očekávání byla velká a myslím, že je splnili. Bylo nad moje očekávání, hlavně herecky, protože mi přišlo tím, že se střídají role, tak by se to někde mohlo pokazit, ale tím, že oni jakoby hráli všichni, a byli na stejné herecké úrovni, vůbec nevadilo, že se v těch rolích střídali. Příběh z toho i bez střídání rolí a hrozně se mi líbilo, jak pracovali s prostorem, jakože to byl kulový prostor. Cítil jsem se víc vtažený od toho děje. Líbila se mi práce s kufry. Příběh na mě celkově zapůsobil.“

„Chyběl mi tam vývoj, už ze začátku byl poznat konec.“

„Bylo to dobrý, akorát mi vadilo, že jeden kluk si pořád hrál s vlasy.“

[Show as slideshow]

rozhovor se členy souboru:

Něco o souboru: „Jmenujeme se STOPA, jakože když šlápnete bosou nohou. Jsme studentský soubor a každý rok se měníme, když odejde někdo z oktávy, tak přijde někdo z kvarty. Soubor funguje už strašně dlouho.

Jak jste se dostali k tomuto představení?

„Chtěli jsme udělat nějakou zajímavou, historickou postavu. Různě jsme něco plácali a přišli jsme na vojáka, který byl pošuk a bojoval za války s meči a lukem. Veškerý věci, které jsou v tomto představení mají historický základ. Něco jsme si vymysleli, ohledně toho Guye a matky.“

Proč jste se rozhodli, že použijete prezentaci?

„Rozhodli jsme se, že to takhle uděláme. Dokument, který proložíme těmi videi.“

Názory diváků:

„To video mě vyrušovalo od toho divadla. Přišlo mi, že jsem to viděla dvakrát, na plátně a na place.“

„Videa byly zdlouhavé, ale jinak se mi to líbilo.“

„Vadilo mi, že většina byly videa.“

„Za začátku mi to přišlo vtipné, a těmi videi to kleslo.“

[Show as slideshow]

Rozhovor se členy: Existujeme asi půl roku. Je nás šest holek a žádný kluk. Moc máme rádi naší učitelku a my víme, že ona má ráda nás.

Jak jste přišli k této inscenaci?

,,Dlouho jsme se debatovali na toto téma, a později jsme začali vytvářet různé situace.“

Jak vás napadlo pracovat s kvádry a krychlemi?

,,Nejdřív jsme měli igelit a měla znamenat naši mysl a svědomí. Ale přenesli jsme s k těm kvádrům a krychlím. Krychle jsme řezali asi 2 měsíce.“

Mají význam ty rozměry těch krychlí, symbolizuje to něco?

,,Rozměry souvisí s našimi postavami. Výška a šířka souvisí s charaktery našich postav.“

Jak jste přišli s nápady ohledně barev?

,,Měl to být make-up, ale poté jsme barvy chtěli zakomponovat i jinak.“

Jaké to je, nemít v souboru, ani jednoho kluka?

,,Ze začátku to byl problém, ale teď jsme si zvykly a přijde nám to lepší. Ale mohli bychom mít u nás nějakýho fešáka, aby jsme ho mohli všichni objímat.“

Názory diváků:

„Líbilo se mi to moc.“

„Líbilo se mi, jak do toho zapojili ty barvy.“

„Bylo to pravdivé, bylo to doopravdy reálné.“

„Bylo to dobrý, akorát to byla pořád jedna rovina.“

[Show as slideshow]

Rozhovor se členy souboru:

Vznikli jsme asi před rokem v mostecké ZUŠce Floriana Leopolda Gassmanna.

Proč všecky barvy?

Protože jsme všichni takoví různorodí.

Jak vás napadlo udělat něco takového?

Protože je to teď aktuální ve školách a přidali jsme k tomu i pohled z domova.

Nepřijde vám toto téma o šikaně takové, často používané?

Určitě, snažili jsme se to udělat trochu naší formou, a proto jsme přidali ten domov.

Kdo přišel s nápadem tohoto představení?

Tak nějak všichni. Na schůzi jsme se bavili o různých tématech. Nejvíc se nám zalíbilo toto téma.

Chtěli byste pokračovat v podobném tématu, nebo něco jiného?

Teď spíš asi něco víc veselého.

Názory diváků:

„Vytkla bych asi hlasitost a velké pauzy než začala jiná scéna.“

„Líbilo se mi to. Mělo to pěknou atmosféru. Herci to zvládli skvěle.“

„Moc se mi to líbilo. Pěkně propracované a atmosféra byla kouzelná.“

„Znám podobný typ představení. Atmosféra byla pěkná a nechtěla bych být v její kůži.“

„Moc se mi na tom líbilo, že to jsou současné problémy. Šikana, rozvod rodičů a jak se k tomu ty děti staví. Je to částečně i jejich pohled. Byla jsem s tím moc spokojená.“

[Show as slideshow]

Rozhovor se členy souboru

Jak jste na tom pracovali?

Část představení měli vymyšlené kamarádky ze školního představení. Pak jsme to domýšleli a část jsme napsali i my.

Téma jste tedy měli určené předem, kvůli tomu představení ?

Ano. Potřebovali jsme něco co všechno spojí a to je láska. Musíme hrát to, co nás všechny baví.

Hráli jste někdy komedii nebo tragédii?

Většinou něco podobného, jako tohle, co je ze života.

Jak dlouho vám to trvalo vymyslet?

Od říjnu nebo listopadu. Byly mezi tím pauzy.

Názory od diváků:

„Moc se mi líbilo. Něco takového bych nedokázal udělat. Bylo to autentické a děcka sami za sebe. Někdy se prostě stydí, no. Nejde jim to přes pusu, ale je dobře, že je paní učitelka vystavila této situaci, aby si to vyzkoušeli. Některé milostné scény, byli fakt rozkošné a málem jsem slzu uronil.“

„Bylo to moc takové rozkouskované. Bylo tam toho hodně a zároveň nic.“

„Líbilo se mi to, ale herci se často odbourávali.“

[Show as slideshow]

Rozhovor se členy souboru

Něco od souboru: Minulý rok jsme se omlazovali, protože odcházelo hodně lidí a dobrých dramatiků. Teď v souboru máme nové děti.

Proč se tak jmenujete?

Zkoušíme ve sklepě a tam je vždy vydýcháno.

Je to autorské nebo podle knižní předlohy?

Představení je podle knížky „Medvěd, který nebyl“.

Kdo přišel s tímto nápadem na představení?

Naše vedoucí Míša. O prázdninách jsme měli takový tábor a tam Míša přišla s touto knížkou, a tak jsme s ní začali pracovat. Během roku jsme to doučovali nově příchozí.

Názory od diváků:

„Hodně smutný, ale ten konec to spravil.“

„Velice dobré.“

„Pochopili jsme, že je to o tom, že člověk musí věřit sám sobě a nenechat se zmaniputovat ostatními.“

„Dobrá myšlenka.“

[Show as slideshow]