Recenze
Nanečistou neděli ověnčil jeden malý činoherní skvost. Žebravé UMělecké PAnoptikum Žumpa se sice nehonosí titulem zrovna vznosným, o to však účinnější jsou jeho kejkle divadelní, v jejichž tvůrčím fokusu se tentokrát ocitla komorní chlapská jednoaktovka Jakuba Kolára, nazvaná lakonicky Klub. Ostře aktuální scénická miniatura nezapře ideovou příbuznost např. s obskurní filmovou analýzou lidské osamělosti Humr řeckého filmového režiséra Yorgose Lathimose. Na výrazově strohé, totálně však funkční scéně se hraje úderná hříčka o krizi maskulinity, která je vynikajícím výchozím bodem pro plastické umělecké výkony trojice zúčastněných herců. Postupné odhalování principů fungování Klubu, i osudů dramatických postav se stává přirozeným spouštěčem sugestivní atmosféry inscenace, jež se mj. honosí i vyrovnaným poměrem laskavě inteligentního, publiku nijak se nepodbízejícího humoru, a životními pády poučené hořké (sebe)ironie. Neokázalé, hercům i textu pokorně sloužící režii Jakuba Pilaře se jednoduchými, maximálně však sdělnými prostředky daří rychle nastolit bezprostřední sounáležitost mezi jevištěm a hledištěm. Jediným výrazným mínusem povedeného projektu je jeho světelný design, jenž by si zasloužil důslednou revizi. Svícení do obličeje diváků je totiž sice nepříjemné, estetické kvality, ani symbolické významy však nepřináší. Klub se však právem stal jednou z ozdob nedělního finále letošního Načista. Děkuji, a k divácké pozornosti doporučuji vřele!
Názory od diváků
- Moc hezká práce, vsechno se líbilo, dobré herecké výkony. Nikdo se nenudil od začátku do konce.
Lektoři
- Postrádali motivaci u jedné role. Není jim jasné proč tam je.
- Bavil jsem se od začátku do konce.
- Občas chyběl nadhled.
- Byla by potřeba ujasnit jestli bylo v kavárně hodně mužů nebo jestli tam byli sami.
Petr KlariN Klár, foto: Silvila Z Lesa