rozhovor se souborem:
Náš soubor už je asi pohromadě 10 let, a možná i víc. Jsme velmi přátelský soubor.
Jak jste přišli k tomuto představení?
,,Hledali jsme téma, které by zajímalo všechny. Našli jsme Oscara Willda a Strašidlo z Cantervillu. Trošku jsme to adaptovali. Vždycky jsme dělali autorské divadlo, ale teď jsme chtěli udělat něco podle předlohy.“
Jak dlouho vám trvalo, to vše udělat?
,,Půl roku.“
Jak vás napadlo používat živou hudbu?
,,Náš soubor používá vždy živou hudbu.“
Proč paravan?
,,Prvoplán a pak to nějak zůstalo.“
Jak se vám pracuje s paravanem a živou hudbou?
,,Chce to větší paravan a živá hudba je super.“
Řekli jste, že jste to adaptovali. Je Eleonora i v předloze plešatá?
,,Není, ale jelikož v souboru není žádná ošklivá holka, tak jsme museli představitelku nějak zošklivit. Proto je představitelka plešatá.“
Názory diváků:
,,Výborně jsem se bavila. Bylo to skvělý. Byla jsem překvapená, jak všichni byli sehraní.“
,,Představení bylo zajímavý. Nápad byl hodně propracovanej. Když Eleonora vystupovala z obrazu, tak by to podle mě mohlo být lépe zpracovaný. Chtěl jsem něco víc, když si sundávala kabát a odcházela.“
,,Pohybový divadlo bylo super, ale mohlo by se s tím víc propracovat.“
,,Mohla by být lepší scénografie. Pořád se věci odehrávali jenom v polokruhu. Tím to působilo na mě v jedné rovině. Asi bych potřeboval větší energické posuny a líbilo se mi, že dvojčata měly energii a oni to představení zvedaly. “
