Rozhovor se členy souboru:
Vznikli jsme asi před rokem v mostecké ZUŠce Floriana Leopolda Gassmanna.
Proč všecky barvy?
Protože jsme všichni takoví různorodí.
Jak vás napadlo udělat něco takového?
Protože je to teď aktuální ve školách a přidali jsme k tomu i pohled z domova.
Nepřijde vám toto téma o šikaně takové, často používané?
Určitě, snažili jsme se to udělat trochu naší formou, a proto jsme přidali ten domov.
Kdo přišel s nápadem tohoto představení?
Tak nějak všichni. Na schůzi jsme se bavili o různých tématech. Nejvíc se nám zalíbilo toto téma.
Chtěli byste pokračovat v podobném tématu, nebo něco jiného?
Teď spíš asi něco víc veselého.
Názory diváků:
„Vytkla bych asi hlasitost a velké pauzy než začala jiná scéna.“
„Líbilo se mi to. Mělo to pěknou atmosféru. Herci to zvládli skvěle.“
„Moc se mi to líbilo. Pěkně propracované a atmosféra byla kouzelná.“
„Znám podobný typ představení. Atmosféra byla pěkná a nechtěla bych být v její kůži.“
„Moc se mi na tom líbilo, že to jsou současné problémy. Šikana, rozvod rodičů a jak se k tomu ty děti staví. Je to částečně i jejich pohled. Byla jsem s tím moc spokojená.“
