Rozhovor se členy souboru
Jak jste na tom pracovali?
Část představení měli vymyšlené kamarádky ze školního představení. Pak jsme to domýšleli a část jsme napsali i my.
Téma jste tedy měli určené předem, kvůli tomu představení ?
Ano. Potřebovali jsme něco co všechno spojí a to je láska. Musíme hrát to, co nás všechny baví.
Hráli jste někdy komedii nebo tragédii?
Většinou něco podobného, jako tohle, co je ze života.
Jak dlouho vám to trvalo vymyslet?
Od říjnu nebo listopadu. Byly mezi tím pauzy.
Názory od diváků:
„Moc se mi líbilo. Něco takového bych nedokázal udělat. Bylo to autentické a děcka sami za sebe. Někdy se prostě stydí, no. Nejde jim to přes pusu, ale je dobře, že je paní učitelka vystavila této situaci, aby si to vyzkoušeli. Některé milostné scény, byli fakt rozkošné a málem jsem slzu uronil.“
„Bylo to moc takové rozkouskované. Bylo tam toho hodně a zároveň nic.“
„Líbilo se mi to, ale herci se často odbourávali.“
