Recenze
Závěrečný den 15. ročníku Nanečista byl zahájen v hodinách vražedně časných, Zavilou drogou Turnovského divadelního studia. Divadelně minimalistická, na takřka mysteriózní atmosféru cílící inscenace, zatoužila diváky brutálně podrtit tematikou sourozeneckého incestu. Objektivní účinnost jevištního ataku, jenž zjevně byl inspirován poetikou coolness, je bohužel dosud sporná. Sdělnosti provokativního, fantazii snaživě burcujícího kusu, v němž si deprese, pramenící z neschopnosti porozumět sám sobě ruce podává s problematicky artikulovanou perverzí, podráží nohy pseudoartistní jazyk dramatické předlohy, a částečně i tvůrčí nevyzrálost hereckých představitelů. Ti sice podávají velmi koncentrované výkony, sdělovaná tematika je však zjevně zcela mimo jejich životní zkušenosti, a zamýšlená autenticita tak na frak dostává. Režie principála souboru Petra Hakena je pevná až přespříliš – míří až k hranicím tzv. loutkového divadla se živými herci. Souboru, jenž se v nejednoduchých podmínkách periferního amatérského divadla chvályhodně snaží pěstovat tematickou i výrazovou divadelní progresi, tak do budoucna přeji komplexnější promýšlení dramaturgických cílů, režisérovi větší otevřenost v tvůrčím dialogu, sympatickému hereckému obsazení větší míru uvolnění i sebeuvědomění, a autorům ostřejší jazykový brus. Věřím ve zlepšení!
Názory od diváků
- Nepochopili některé situace, občas matoucí.
- Fajn divadelní zážitek- nemrzí mě, že jsem na to šel.
Lektoři
- Nenašli tema a sdělení. Pro hru byl zavádějící použitý jazyk, který se v závislosti na scéně kompletně změní (scény z fitka).
- Nerozuměli jazyku inscenace.
- Chození po čarách – měl by být větší rozdíl mezi slepotou a zrakem.
Petr KlariN Klár, foto: Silvila Z Lesa