We don’t need no education?

Recenze

Programový maraton 15. ročníku Nanečista byl bouřlivě zakončen inscenací domácího souboru Tvoje bába, Nesmíte, musíte, neptejte se. Enormní energie mostecké divadelní omladiny byla i protentokrát propůjčena tématu značně kontroverznímu – subjektivní neradostné zprávě o stavu domácího školství. Jak už je u Tvojí báby dobrým zvykem, představení disponuje moderním scénickým výrazivem, které jednoznačně směřuje k přehlednosti, jevištnímu apelu a herecké suverenitě, již nečiní problémy hromadné scény, radikální stylizace, ani expresivní výrazivo. Chválihodná je bezesporu komplexní úroveň zkoumání tématu, i ochota souboru oscilovat na žánrovém pomezí dokumentu, politického divadla a fikce. Dosud nekompletní tvar se ale zatím na nevelkém prostoru snaží sdělit příliš mnoho, a navíc tenduje k nežádoucí jednostrunnosti, která by následně mohla vést ke zbytečné předvídatelnosti nadějného projektu. Namístě je tedy precizní dramaturgicko-režijní uvažování nad adekvátní jevištní definicí vyprávěcích linií, i naznačených charakterů a zejména jejich motivací. Nejbanálněji zatím působí bezesporu potenciálně nosná (skoro)milostná story pedagogické budoucnosti a jejích hystericky nepřejících přátel, a bohužel i (jinak herecky naprosto přesvědčivý) ústřední antagonista. Zlo, jež je bez kořenů, totiž přestává být děsivé. Nic ovšem nemůže zastínit skutečnost, že Nesmíte, musíte, neptejte se je inscenací, jejíž další genezi budu pečlivě sledovat. Téma o němž se nesmí přestat mluvit, zvolená forma, i tvůrčí potenciál Tvojí báby totiž slibují velké věci. Podstatné je vytrvat. Těším se na Vás!

Názory od diváků

Dobře vybrané téma a dobře, že se o tom mluví.
Dobře, že jdou s kůží na trh.
Ukázáno jen z jednoho pohledu. Je potřeba více úhlů pohledu, vžít se i do role učitelů(i lektoři).