Recenze
Někdy se k člověku radost dokutálí, aniž by to čekal. Upřímně můžu prohlásit, že sobotní odpoledne mi nadělilo jeden mimořádný důvod ke spokojeným spikleneckým úsměvům. Inscenace Simulační teorie, která je další z početné i pestré galerie tvůrčích projektů, kterou nás letos oblažuje divadlo Vydýcháno, má sice do finálního stavu ještě na míle daleko, už teď k ní ovšem chovám značné sympatie. Pozitivní energie, kterou zdivočelá divadelní kumpanie šíří, se totiž stala životně potřebnou injekcí, pumpující do mých žil příjemnosti příval. Liberecké hrátky s lidským osudem, jež vítaně koření humor i sci-fi, směle mohou sloužit jako ideální příklad jevištního počinu, v němž je aktuální téma v dokonalé symbióze se žánrem i vhodně zvolenou formou. Akcentovaná strohost scénografického řešení i civilní kostýmy se totiž dostávají do ostrého, scénicky atraktivního, a náležitě vtipného kontrapunktu s moderními technologiemi operující zápletkou. Dosud jen letmo nahozený scénář si zasluhuje řádně dopracovat tak, aby bylo jasné, jak celý mechanismus řízení osudu funguje, a jakou roli v něm hraje ústřední hrdinka. Dosud místy lehce haprující vespolná souhra se s režijně i dramaturgicky pevnějším sevřením divadelního tvaru dostane do správných kolejí stejně jako jevištní mluva. Doporučené inspirační objekty: Truman show, Věčný svit neposkvrněné mysli, Městečko Pleasantville. Za radostné tetelení intenzivní díky!
Názory od diváků
- Představení mi přišlo nedodělané, ale jsem rád, že jste se pustili do tohoto tématu.
- Vžil jsem se s herci do rolí.
- Oceňuji v představení hravost.
- Chtěla bych, aby se situace více přenesla ke mně.
Lektoři
- Scénář u tohoto tématu musí být čistý a přesný, byla jsem ze scénáře zmatená.
- Představení pro mě není jeden celek.
- Mrzelo mě usnadnění skrz rámy.
- U hlavní hrdinky nevidím příběh.
- Chtělo by více rozpracovat samotné téma.
- Neviděla jsem v tom sdělení pro diváka.
