Je ďábel maňásek?

Recenze

Renomované pražské divadlo SoLiTeAter uzavřelo páteční program 15. NaNečista černou groteskou Roberta Askinse Přísámbůh (Hand to God!). Několikanásobně prestižními cenami ověnčená hra v sobě mísí genofondy mnoha na první pohled obtížně slučitelných inspiračních zdrojů, dusnými vztahovými dramaty Tennesseho Williamse počínaje, a exorcistickými horory (Dětská hra, Exorcista, Jak vytrhnout velrybě stoličku, Přichází Satan…) konče. Dlouholeté tvůrčí zkušenosti uměleckého lodivoda souboru a režiséra inscenace Libora Ulovce jsou zúročeny především v přesném vedení zbytečně neexhibujících herců, důrazem na akurátní temporytmus, i pokročilou práci s loutkami. Intenzivně oceňuji naprostou absenci karikování teenagerského projevu.

Kruciální problém inscenace bohužel tkví v její dramaturgii, jež s lehkostí akcentuje dryáčnickou linii dramatu, aniž by si přitom všimla, že Přísámbůh je ve svém jádru především hrou o brutálních následcích osamělosti a vzájemné diskomunikace. Vzniká tak sice zábavná a svižná, přesto však poněkud jednostrunná komedie, v níž nejsou důsledně ozřejmeny motivace postav, ani přiblížen výchozí mikrokosmos dramatu, jenž je již z podstaty místnímu publiku naprosto cizí. Orientaci souboru na současnou, a na výsost aktuální dramatiku vítám, a pevně doufám v budoucí práci na upřesnění uměleckých záměrů. Askinsovy předlohy je totiž na pouhou komedii škoda. Přísámbůh!