Polapení – Číslo 923-215
Rozhovor s členem a režisérem souboru
Něco o souboru: Soubor je vytvořený speciálně pro tuhle inscenaci a vzešel z loňské Alterny poetiky. Hodně lidí se v souboru obměňovalo, až jsme nakonec v inscenaci zůstali my čtyři.
Kdo a proč přišel s Orwellem?
André: To byl můj nápad, začetl jsem se do 1984 a ta kniha mi v hodně věcech otevřela oči.
Proč se na konci stává z 1984 Druhá světová válka?
André: V inscenaci jsou sice použité věci čistě z Orwella, ale v podstatě to je takové kukátko do všech totalitních světů. I zdánlivě normální život se může zvrhnout do něčeho hrozného, jako byla Druhá světová válka.
Kdo měl a starosti projekci a kostýmy?
André: Kostýmy jsme si koupili sami. Saka jsme vyřadili, tyhle hábity jsme si koupili na rohu v sekáči a holínky máme z houbařských výletů.
Matyáš: Projekci jsem dělal já. Vždycky se o ni musí starat jeden člověk, který má scénář, něco jako inspicient, a ovládá projekci podle toho, jak to zrovna vyjde.
André: Tím bych chtěl poděkovat svojí mamince, že do toho šla, protože jsme nikoho jiného nemohli sehnat.
Matyáš: Na projekci naše inscenace hodně stojí, protože když se zkazí jeden obraz, všechno je rozhozené.
Názory z publika:
„Moc se mi to nelíbilo. Nápady mi přišly na první dobrou, a téma, které si vybrali, je natolik zajímavé, že se mohlo podat mnohem lépe. Konec mi navíc přišel přitažený za vlasy.“
„Představení se mi líbilo, udělalo na mě hodně silný dojem. Jednoduchou scénou a pravoúhlými pohyby tomu dodali výbornou formu.“
„Přišlo mi, že to nikam negradovalo. Jediný zlom byl, když na chvíli chtěli být volní, ale to se hned po chvíli změnilo, takže se to pro mě nikam neposouvalo.“
den